Novinky

21. května 2018

Novela občanského zákoníku

Vybrané změny platné od 28. 2. 2017

V případech, kdy zákon vyžaduje pro právní jednání formu veřejné listiny, už nemusí být ve stejné formě i plná moc. Nově postačí, když bude plná moc opatřena ověřenými podpisy.

Součástí pozemku již nejsou vedle inženýrských sítí (např. elektrické vedení) i liniové stavby.

K dlužnému výživnému lze nově požadovat i úrok z prodlení.

 

Vybrané změny platné od 1. 1. 2018

Znovu zavedeno předkupní právo pro spoluvlastníky nemovitostí.

21. května 2018

Ochrana před dluhy druhého z manželů

Nový občanský zákoník rozšířil možnosti úpravy manželského majetkového práva, tj. možnost správy společného jmění manželů (SJM).

Prvním způsobem je klasický zákonný režim, podle kterého platí, že společným jměním je vše, co manželé nebyli za trvání manželství s výjimkou věcí osobní spotřeby, daru, dědění nebo odkazu, nároků z nemajetkové újmy, právním jednáním v souvislosti s výlučným vlastnictvím a náhradou za zničení věci, která náležela výlučně jednomu z manželů. Mezi pasiva společného jmění patří všechny dluhy převzaté za trvání manželství, vyjma těch, které se týkají majetku jednoho z manželů v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku a dále vyjma dluhů, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž by se jednalo o obstarávání běžných potřeb rodiny.

Dalším možným je smluvený režim, kdy si manželé mohou ujednat tzv. oddělená jmění, výhradu vzniku společného jmění ke dni zániku manželství, eventuálně rozšířený nebo zúžený režim společného jmění manželů o některé konkrétní věci. Uvedené změny řeší obvykle notář formou notářského zápisu, jinak soud svým rozhodnutím.

Jistou míru ochrany proti dluhům, které převezme jeden z manželů bez vědomí druhého z manželů, přináší občanský zákoník v ust. § 732, podle kterého „Vznikl – li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742….“

Citované ustanovení popisuje jak situaci, tak způsob předpokládaného jednání druhého manžela v případě, že se následně dozvěděl o vzniklém dluhu bez jeho souhlasu. Povinnost manžela, který si nepřeje nést nepříznivé důsledky přitom je neprodleně se vymezit ve vztahu k věřiteli jak co právního důvodu tak co do výše vzniklého dluhu s odůvodněním, že o dluhu jako takovém nevěděl, tento vznikl proti jeho vůli, a rovněž s uvedením okolností, za nichž se o dluhu dozvěděl. Zákon přitom stanovuje právní fikci § 742, aby se na masu společného jmění a podíl druhého manžela při uspokojování věřitele ze společného jmění pohlíželo tak, jako by bylo společné jmění vypořádáno při rozvodu, platí přitom právní domněnka, že podíly ze společného jmění jsou v zásadě stejné.

 

Manžel, který závazek neuzavřel a s jeho vznikem nesouhlasil, bude muset prokázat, že ihned po nabytí svého vědomí o dluhu, věřiteli a jeho výši učinil vůči věřiteli příslušné právní kroky. Jelikož lhůta stanovená v ustanovení § 732 je definována subjektivně a neurčitě, bude rovněž otázkou posouzení konkrétního případu, zda tak nezavázaný manžel učinil bezodkladně, což vnáší do jeho právního postavení značnou nejistotu a nutnost unesení důkazního břemene.

Otázka dostatečného a včasného vymezení se druhého manžele vůči věřiteli je totiž vždy otázkou prokazování v konkrétním případě. Takové prokazování však manžela, který se snaží chránit sám sebe před dluhy převzatými bez jeho vědomí druhým manželem, staví do velmi nepříznivého a nejistého postavení, které bude v důsledku závislé na posouzení soudu popř. jiného orgánu veřejné moci.

S ohledem na shora uvedená rizika bezpodílového spoluvlastnictví při užití zákonného režimu SJM se proto jeví velmi praktické, aby manželé podřídili své majetkové právo tzv. smluvenému režimu, ve kterém mohou libovolně rozšiřovat a zužovat obsah a rozsah společného jmění manželů, eventuálně společné jmění manželů vyhradit ke dni zániku manželství, tj. společné jmění manželů jako takové vůbec nevznikne. Nevznikne tak ani společná odpovědnost manželů za dluhy převzaté jedním z manželů bez vědomí druhého, což poskytuje druhému z manželů dostatečnou ochranu proti závazkům. Nemovitosti a závazky s nimi spojenými přitom manželé v případě neexistence SJM mohou nabývat do ideálního spoluvlastnictví, které je následně praktičtější i z hlediska vypořádání pro případ rozvodu.

Veškeré právní služby týkající se společného jmění manželů, společných a výlučných závazků manželů řeší naše advokátní kancelář v Kladně.